Kolo je dopravní prostředek, který nás provází celým životem. Jízdu na kole můžeme začít učit děti již v útlém věku. Děti jsou velmi pohybově nadané a velice rychle se učí. Jízda na kole jim pomůže zlepšit motoriku a stabilitu. Rovněž je účinným pomocníkem při zvyšování fyzické zdatnosti dětí.

Učením se dítě zapojujeme do nového koníčku. Můžeme tak podnikat cyklistické výlety po krásách české krajiny. Trh nabízí velmi mnoho dětských kol. Jsou vyráběná od různých firem i pod různými značkami. Máte–li doma dítě, je vhodné mu kolo pořídit.

Pořízením kola dáte dítěti rozumné využití volného času a užijete si spolu krásné chvíle. Bude pozorovat pokroky, jaké dělá. Jste-li rozhodnuti pořídit dětské kolo, přijde vám vhod určitě pár rad.

Spoustu rodičů určitě přemýšlí nad tím, jak vybrat dětské kolo. Základem je bezpečnost dítěte. Výběr dětského kola nemusí být nepříjemným zážitkem. Stačí, když si před návštěvou obchodu ujasníte, jaké kolo potřebujete a chcete. V první řadě myslete na výšku a váhu vašeho potomka. Teprve až potom můžete řešit, jak drahé kolo koupíte a jakou bude mít značku. Dětská kola se dělí podle výšky a váhy.

Jak vybrat dětské kolo – užitečné rady

1. Výška a váha

Věk, výška a váha jsou nedílnou součástí toho, jak vybrat kolo. Důležitým aspektem je i individuální pocit dítěte při sezení na kole. Velikost udává průměr kol a je vždy udána v placích. Jen tak vyberete kolo správně.

2. Značení dětských kol

● Velikost 12“ – tato kola se pořizují nejmenším dětem. Jsou vhodná pro věkovou kategorii 2 – 3 roky, nebo pro výšku 90 – 110 cm. Kola mají pouze základní vybavení. Jsou vybavena zadním nábojem, které má funkci brzdy.

● Velikost 16“ – kola jsou určená pro děti ve věku 3- 6 let, nebo pro výšku 100 – 125 cm. Tyto děti již umí ovládat základy jízdy. Kola jsou vybavená zadním nábojem typu „torpédo“. Tento typ má zadní funkci brzd.

● Velikost 20“ – vhodná pro děti ve věku 6 – 9 let, nebo pro výšku 105 – 135 cm. Svou výbavou se přibližuje dospělým jízdním kolům.

● Velikost 24“ – jsou určená pro věkovou kategorii 9 -12 let, nebo pro výšku 115 – 155 cm. Zde už jde o zmenšeninu klasického dospělého kola. Odlišnost je pouze ve velikosti a geometrii rámu, která je přizpůsobená dětské postavě.

3. Rám kola

Při výběru rámu u dětského kola, vždy trvejte na hliníkovém. Ostatně podle norem pro výrobu by kolo mělo obsahovat hliníkové komponenty a plastový kryt na řetěz.

4. Kvalita dětského kola

Kvalitu dětského kola poznáte podle použitých součástek. Při koupi si zkontrolujte funkčnost brzd, kryt řetězu a přídavná balanční kolečka. Jedině tak budete mít jistotu, že jste vybrali kolo kvalitní.

Toto téma je velmi citlivé. Proč se člověk rozhodne hledat adoptované dítě? Jednak to může být rodič, který si uvědomil, že ve svém životě udělal chybu a chtěl by své dítě alespoň vidět. Svědomí jej každý den užírá s tím, že neví, jak se jeho dítě má, s kým žije, jak se učí, co dělá…

Hledat adoptované dítě však může i sourozenec, nebo někdo jiný z rodiny. Cesta to rozhodně není jednoduchá, protože najít adoptované dítě bude velice obtížné. Adopce probíhá anonymně a tak hledané dítě najít je skoro nemožné. Dítě má nové rodné číslo.

Existuje však možnost, že se dítě o své adopci dozví a samo bude chtít své rodiče a rodinu najít. Bývá to z pravidla jisté. Kdo by nechtěl vědět, jak vypadá jeho biologická matka, či otec? Většina adoptovaných po tom touží a přeje si alespoň jednou v životě své rodiče potkat.

Co vás může těšit je fakt, že děti se nejspíš budou mít velmi dobře, protože rodiče, které po dětech touží a vlastních se nedočkali, jsou odhodláni k tomuto kroku adopce, pro touhu mít své dítě. Nebudou jistě žádnými tyrany, ale dítě budou milovat. Před adopcí si musejí projít různými testy a zkouškami a na základě jejich výsledků, jim teprve poté bude svěřeno dítě do péče.

Jak najít adoptované dítě?

Poradit se dá jedna věc a to najít úřad, který o adopci rozhodoval. Optejte se, jaké jsou možnosti toho, že své dítě, nebo dítě z vaší rodiny, budete moci najít. Adopce není jednoduchá věc a pokud se k ní rozhodnete, nebude pak vůbec jednoduché s tím žít.

Nikdo vás za nic nemůže soudit, protože nikdo neví v jaké situaci jste se nacházeli, když jste k adopci dali souhlas. Pokud toužíte setkat se s dítětem, budete muset počkat, až si vás začne hledat samo. To se děje obvykle po uplynutí věku 18 let, kdy má občan právo nahlížet do dokumentace na matrice a jiných úřadech.

Ještě když jsem byla v porodnici, sestřičky přísně zakazovaly dávat dětem dudlík. Tenkrát jsem jejich chování nechápala, ale když jsem svojí dceru odnaučovala dudlíku, pak jsem na tyto sestřičky vzpomínala a říkala si, u druhého dítěte tuto chybu neudělám.

Ten malý dětský předmět pro naše děti znamená opravdu mnoho. Otázkou je, v kolika letech dudlík dítěti vzít. Ráda bych vzkázala všem maminkám, pokud dudlík dáváte, nedávejte ho svým dětem často. Dejte jim ho pouze na spaní a když díte tvrdě usne, z pusinky jej vyndejte.

Neudělejte stejnou chybu jako já, protože odnaučit na dudlík u nás bylo nesmírně těžké a bylo to plné slz, nakonec jsme to ale dokázali. Byli nám v tu dobu 3 roky.

Některé maminky své dítě přinutí dát dudlík čertovi. To funguje velice dobře, ale u nás to tak nebylo. K nám čert nechodí, protože neuznáváme vyvolávání strachu u dětí. Pokud se ale dá dudlík čertovi, většinou už si pak dítě dudlík nevyžaduje.

My jsme dali dudlík ježíškovi a vyměnili jsme jej za dárky. Večer, když se šlo spát, samozřejmě přišla žádost o dudlík a tak jsem své dceři vysvětlila, že ježíšek jí ho klidně vrátí, ale odnese si za to všechny její dárečky. To samozřejmě nechtěla, ale toto období plné nespavosti a nočního uklidňování bylo velmi vyčerpávající a těžké. Samozřejmě jsme ho překonali a dnes si na dudlík ani nevzpomene.

Pokud dudlík chcete vzít menšímu dítěti, což je podle mě lepší, pak je dobré odjet někam na dovolenou a dudlík jako zapomenout doma. Další možnost je, ustřihnout dudlíku špičku. V lékárně je také k dostání přípravek, do kterého se dudlík namočí a dětem se stane odporný a dudlík sami odhodí. Přeji vám milé maminky pevné nervi a vašim dětem, aby se od dudlíku odtrhli snadno a rychle.

Potřebujete naučit své dítě ráno vstávat, protože nastala situace, kdy začalo chodit do školky, nebo do školy, popřípadě vy chodíte brzy do práce a své dítě musíte taktéž brzy budit? Děti se budí velmi těžko, bývají pak protivné a nevyspalost se na nich podepisuje. Jsou po ránu také velmi pomalé, vše jim trvá a my jsme pak nervózní, abychom vše stihli.

Jak naučit dítě ráno vstávat?

V první řadě jej musíme začít dávat brzy spát, což také není zrovna nejjednodušší, je to stejné, jako bychom se mi teď snažili usnout o hodinu dříve, když na to nejsme zvyklí. Vyhraďte si tedy 3 týdny až měsíc na to, abyste dítě naučili zvykat na tuto situaci.

Začněte o 10 minut dříve s uspáváním, pusťte pohádku, řekněte pohádku, pomazlete se a zhasněte, vytvořte tmu. Každý den dobu usínání zkracujte, abyste se dostali na čas, kdy potřebujete, aby vaše dítě již spalo. Rozhodně své dítě nenaučíte usínat o hodinu dřív najednou, chce to se k tomu dopracovat.

Ráno jej buďte taktéž o něco dříve a taktéž postupně. Způsob jakým své dítě budíte, musí být nenásilný. Vyhrňte žaluzie, nechte vniknout ranní paprsky do jeho postýlky, pusťte mu potichu jeho oblíbenou pohádku a nechte jej se v klidu probrat, nenechte vše na poslední chvíli.

Pokud máte domácího mazlíčka, pusťte ho vašemu dítěti do postele, aby se spolu přivítali. Vaše dítě hlaďte po vlasech a potichu na něj mluvte. Nikdy jej netahejte hned z postele, vy taktéž nevyskočíte okamžitě, jak vám zazvoní budík. Mějte již vše nachystané, abyste se něčím nezdržovali.

Připravte dítěti oblečení, snídani, kartáček s pastou a podobně. Vstávání není vůbec příjemné, ale dítě se může dopracovat k tomu, že se naučí budit se v danou chvíli již samo a to je situace, kdy máme nad ranním vstáváním vyhráno.

Čekáte miminko a už vymýšlíte jméno? Chcete, aby bylo zajímavé a jiné, než mají ostatní děti, nebo aby bylo tradiční, české a patřilo k těm nejoblíbenějším? Výběr jména je těžký, protože se ne vždy s parterem na jménu dokážeme dohodnout. Navíc je to něco, co si sebou vaše díte ponese už celý život.

Jak pojmenovat své dítě?

Pokud chcete jména, která jsou oblíbená a lidé je dávají hojně, pak volte u holčičky: Terezku, Elišku, Adélku, Nikolku, Natálku, Marušku, Aničku….apod. U chlapečků pak mezi nejoblíbenější jména patří: Kubík, Honzík, Pepík, Lukášek, Tomášek, nebo například Adámek.

Pokud chcete jména jiná, která má málokdo, pak se zde nabízí jména jako například: Vanessa, Izabela, Ela, Nelly, u kluků pak Oliver, Mathias, Tobias, Adrian, nebo třeba Eliáš. Vybírat můžete z velkého množství jmen a nemusí být nutně pouze z našeho českého kalendáře, ale mohou to být jména z cizích kalendářů.

Na matrice pak nechte vámi vybrané jméno schválit, dozvíte se, zda jej můžete svému dítěti dát, či nikoliv. Pokud vyberete jméno, které není u nás v kalendáři, zjistěte, kdy bude mít vaše dítě svátek. Řiďte se kalendářem, ze kterého jste jméno vybrali.

Pokud vyberete jméno, které není až tak obvyklé, dbejte na to, aby se jméno také hodilo k příjmení. I to je při výběru jména velmi důležité. Jméno spolu s příjmením by nemělo tvořit směšnou kombinaci.

Je také dobré dbát na to, aby se jméno dalo skloňovat a aby se dalo říkat zdrobnělinou. V poslední době se matrika rozrostla o řadu cizokrajným jmen, mezi které patří například Lupita, Bilguut, Enkai, Gorděj, Jošt, Miloň, nebo například Andělín. Některá jména jsou skutečně zvláštní, ale najdou se rodiče, které jimi své dítě pojmenují.

Jakmile vaše dítě opustí kočárek, je to půl velkého člověka a je třeba začít s učením samostatné přepravy.

Trojkolka, koloběžka – to jsou dopravní prostředky, které pamatují i babičky s dědečky, dnes děti většinou vidíte na srážedlech.

Už tato, také vlastně koloběžka, je výborným předchůdcem kola. Pokud vás dítě doprovází na odrážedle, když vy tlačíte kočárek, má nejlepší průpravu pro udržení rovnováhy. Sem tam se střídavě nožkama odrazí, a zároveň musí pěkně udržet rovnováhu. Je potom pouze krůček k tomu, aby začalo šlapat na kole.

Vaše dítě dostalo kolo pod stromeček?

V případě, že bez předběžné průpravy máte zrovna kolo a čeká vás obíhání sídliště se sehnutým hřbetem a podepíráním potomka i s bicyklem, brzy se vám tento způsob omrzí a kolo budete chtít vrátit Ježíškovi. Zvolte pak opěrná kolečka. V prodejnách s koly vám rádi poradí, jakou velikost zvolit právě ke kolu vašeho dítka. Vyberte hned i přilbu, bez té se malý cyklista neobejde vůbec.

Opěrná kolečka nejedou po terénu zároveň s hlavním, zadním kolem, nýbrž jsou o cca 2 cm posazena výš. Při jízdě tedy jede kolo jednou stopou, avšak v případě zabalancování doleva či doprava kolečko nedovolí pádu do strany. Děti se tak velmi rychle naučí jezdit a kolečka budou chtít samy odstranit.

Naplánujte si den na hřišti, možná máte dvorek a zahradu. Určitě se budete spolu cítit lépe, než na vozovce, kde se musíte neustále rozhlížet na obě strany. I když už budou vaši synek či dcerka relativně zručnými cyklisty, jistě víte, že do jejich deseti let se nesmí po silnici pohybovat na kole sami bez doprovodu.

V dnešní době je velmi rozšířený internetový obchod, kde lze najít a za výhodnou sumu pořídit kde co.

Je rozumné koupit dítěti dětské kolo, případně opěrná kolečka v tomto obchodě. Většinou se jedná o věci téměř nové, malé děti je při péči rodičů nestihnou opotřebovat a vy výhodným nákupem ušetříte. Dítko rychle povyroste, bude potřebovat bicykl zase větší, a je škoda kupovat vždy nové kolo.

Jak na děti, když se vztekají

Asi každá maminka zná situaci, kdy se její dítě začne vztekat. Dělají to především malé děti, vztekání se však může objevit i u dětí větších. V jistém věku se to dá tolerovat, ale je-li vztekání běžným stavem u větších dětí, pak je něco špatně. Jak na děti, když se vztekají?

Vztekání u dětí může vzniknout z čehokoliv. Malé dítě chce dát do miniaturní krabičky své plyšové zvířátko a samozřejmě se mu to nedaří a okamžitě se začne vztekat. Na ulici se rozhodne, že chce jít doleva, zatím co vy prostě nutně potřebujete jít doprava. Nejvíce nepříjemné je, když se vám dítě vzteká na veřejnosti.

Sama jsem se s tímto setkala a řešila to dudlíkem, uložením do kočárku a houpáním a to je špatně!!! To jsem samozřejmě zjistila až když bylo pozdě. Když jsme dudlík odevzdali Ježíškovi za dárek a přišlo zase období vzteku, bylo to bez dudlíku ještě horší. Na kočárek a jeho houpání si pak moje dcera navykla až tak, že jsme se ho ještě ve 4 letech nedokázali zbavit, proto vím, že tudy cesta opravdu nevede.

Nejlepší způsob, jak dítě zastavit ve vztekání je takový, že jej upoutáte na jinou věc. Například: pojď půjdeme tudy, koukni se, tamhle je ten krásný pejsek, pojď půjdeme se na něj podívat.

Nebo: hele koukej, tamhle holčička se ti bude smát, pojď ukážeme jí, že už nebudeme křičet. Pokud se vám dítě vzteká doma, nevšímejte si ho a dělejte, že jeho vztek nevnímáte. Toto je velice těžké a nás rodiče to nutí nadávat a být taktéž vzteklí, ale tomu se musíme vyvarovat.

Chceme-li, aby se naše dítě nevztekalo, musíme v první řadě umět ovládat vztek my sami. Nemůžeme chtít po dítěti něco, co sami nezvládneme. Řešením je také dát dítě pod studenou vodu, ale přiznám se, toto jsem nikdy nepraktikovala, ale prý to pomáhá.

Pokud se vám díte vzteká je to projev toho, že se umí ozvat, když se mu něco nelíbí, což je dobrá škola do dospělosti. U dětí, o kterých si myslíme, že jsou hodné, protože se nijak neprojevují, je věřte-nevěřte něco špatně. Jsou zakřiknuté a svůj vztek dusí v sobě, což pro vývoj dítěte není vůbec dobré. To je jedna dobrá zpráva pro všechny maminky, kterým se jejich ratolesti vztekají.

Jak často kojit

Narodilo se vám miminko a vy jej kojíte. Je to přirozené a logické. Otázkou je jak často kojit, aby bylo vaše děťátko dostatečně syté. Z pravidla se radí kojit každé 2 – 3 hodiny. Mnoho maminek má z počátku pocit, že snad ani nic jiného nedělá, než že jen kojí. Není vůbec výjimkou, že děti vyžadují kojení už po hodině a půl!

Naučte miminko jíst pravidelně

V noci pak reagujte pouze tehdy, když se samo vzbudí a o mléko si řekne pláčem. Nebuďte jej sama od sebe. Přes den z počátku krmte v již zmiňovaných intervalech, později opět reagujte na jeho pláč. Prodleva mezi kojením by však neměla být delší jak 4 hodiny. Opět podotýkáme, že potřebuje-li vaše dítě nakojit již po hodině a půl, nečekejte na uplynutí nějaké „stanovené“ doby a dopřejte mu nasycení.

Pokud vaše miminko přes den spinká a mělo by být nakojeno, tak jej rovněž nebuďte, vyčkejte až se vzbudí. Důležité je také sledovat přibývání na váze. Můžete si pořídit váhu pro miminka, některé dětské doktorky ji za poplatek půjčují. Ta se hodí především dokud je novorozeňátko skutečně maličké.

Máte-li pocit, že vašemu miminku vaše mléko nestačí, poraďte se s laktační poradkyní, např. přes net www.kojeni.net a pokud je potřeba, dokrmujte mlékem umělým. Vždy se však poraďte s dětskou lékařkou.

V prvních dnech může mít vaše dítě žloutenku a bude tedy hodně spinkat. Prospinká i kojení, na které ho bude těžké budit. Přesto jej buďte a krmte pravidelně.

Aby žloutenka odešla, dávejte dítě k oknu, potřebuje hodně světla. Pokud nebudete krmit pravidelně, je to chyba. Každý lékař doporučuje kojit vaše dítě co nejdéle. Pokud máte s kojením problémy, poraďte se s odborníky. Je jasné, že vám to nemusí jít, není to ostuda, stává se to více ženám.

Nezoufejte a zkoušejte kojit dál. Dětská sestřička, ale i například dula vám s kojením mohou pomoci. Nebojte se jepožádat o radu. Kojení je opravdu velmi důležité. Dodržujte však zdravou stravu, v žádném případě nekuřte a nepijte alkohol. To co jíte, se dostává i k vašemu děťátku a to je důležité si uvědomovat.

Pročtěte si rady co při kojení smíte a co nesmíte. Veškeré léky konzultujte s lékařem. Nezapomeňte že vše má vliv na vaše miminko.

 

 

Jak používat dětskou autosedačku

Autosedačka je velice důležitá k převozu vašeho dítěte. V žádném případě jej nepřepravujte bez ní. Na autosedačce byste rozhodně neměli šetřit, jde o vaše dítě. Pročtěte si testy, které jasně ukazují na to, kterou sedačku ano a kterou ne. Podle toho pak vybírejte.

V prvních měsících života vašeho dítěte volte autosedačku vajíčko, která se položí na sedačku v protisměru jízdy a řádně se připoutá, je nutné mít vypnuté airbagy. Sedačka může být jak vpředu na místě spolujezdce, tak i vzadu. Vaše dítě v tomto věku často něco potřebuje a odmítá na něco čekat, proto je lepší mít jej vedle sebe a ne se stresovat při jízdě pláčem a tím, že nemůžeme dítěti podat například vypadlý dudlík.

Když už je vajíčko pro naše dítě malé a dítě umí sedět, pořídíme klasickou autosedačku. Ta je určena dětem do 36 kg a 150 cm. Autosedačka může být opět jak vpředu, tak vzadu, musí být však oproti vajíčku ve směru jízdy a řádně připoutaná k sedadlu.

V tomto případě musí být zapnutý airbag a pokud auto airbagy nemá, pak muže být sedačka pouze vzadu. Pro mě osobně je výhodnější mít i tuto autosedačku vedle sebe, protože neustále otáčení se dozadu a podávání něčeho, pro mě bylo velmi nebezpečné. Nevěnovala jsem tak pozornost řízení, tak jak bych měla.

Kde sedačku mít je otázka pouze pro rodiče. Pokud jsou děti dvě je samozřejmě jasná volba, aby seděli vzadu obě dvě. Které místo je nejvíc nebezpečné je také těžké hodnotit, protože nikdy nevíte co se může stát a odkud do vás může nedejbože někdo nabourat.

Pokud se vám dítě do sedačky již nevejde, pak použijte dětský podsedák. I ten může být jak vpředu, tak i vzadu. Přeroste-li vaše dítě 150 cm, pak již není nutný ani podsedák. Přejeme vám, aby vaše cestování bylo bezpečné a vaše děti byli maximálně chráněni.

 

Jak naučit dítě na nočník

autor obrázku Andrei Niemimäki, flickr.com

 

Říká se, že holčičky jsou šikovnější, klukům to jde pomaleji. Já mám kluky tři a holčičku jednu, tak to mohu potvrdit.

Není dobré to uspěchat, většinou to poznáte, že je správná doba. Holčička si sama začala sundávat plínku, kluci se zajímali o záchod a zkoušeli na něho vylézt. Někdy ani není správná otázka, jak naučit dítě na nočník a rovnou se přeskočí k záchodu. Určitě to nevadí a naopak si tím ušetříte hodně práce.

V době kdy se používaly látkové pleny, tak se radilo, aby se nechávaly děti počůrané, protože to po čase začne studit a tak je to dětem nepříjemné a hledají východisko – nočník. Tohle ale není moc dobré řešení, protože ono to opravdu není vůbec příjemné, zadeček se může zapařit a naděláte si více škody než užitku.

V jakém věku učit dítě na nočník? Podle mě je dobrý věk kolem 2 let. Dítě už má trochu rozumu, chápe co říkáte a tak jde všechno snáz. Můžete naučit dítě jak chodit na nočník třeba i o několik měsíců dříve, ale otázka je, jestli vám to za to stojí. Podle mě je lepší nechat tomu přirozený průběh.