V minulosti bylo uzení považováno za konzervování přebytků masa získaných hlavně při domácích zabijačkách.
I když domácí zabijačky existují v mnohem menším počtu, neznamená to, že si nemůžete maso vyudit i bez ní. Stačí nakoupit si sortiment, který vyudit chcete. K vyuzení se nejčastěji používá vepřová krkovice, vepřový bůček, slanina s kůží, žebra, vepřová kolena či nožičky.
Domácí uzené maso bude jistě lepší, než zakoupené v supermarketu. Je všeobecně známé, že uzeniny právě zdravé nejsou, nicméně jeho rozumné, ne časté použití v kuchyni určitě neuškodí.
Takové uzené koleno, či uzená žebra nebo nožička vyvařená ve fazolové polévce, to je opravdu velká pochoutka. Taktéž vyuzená slanina má velké využití za tepla i za studena.
Určené maso k vyuzení nejprve řádně prosolíte. Sůl se vetře do masa a nasolené maso v nádobě necháte týden odležet. Sůl použijte normální, kuchyňskou. Občas, tak dvakrát za týden, maso přeložte. Po týdnu se maso zalije nálevem.
Ten připravíte tak, že převaříte vodu s kořením. Vody bude tolik, aby všechno maso bylo v nálevu ponořené. Do ní vložíte několik lístků bobkového listu, kuličky nového koření, pepře, výborné jsou i kuličky z jalovce. Po vychladnutí nálev na prosolené maso nalijeme. Všechno maso bude pod hladinou. Takto bude maso odpočívat dalších deset dnů. Opět jej několikrát popřekládejte. Po uplynutí stanovené doby je maso připravené do udírny.
Možná máte možnost vyudit maso v obecní udírně, možná si maso chcete vyudit sami doma ve vlastní udírně.
K uzení musí být použité výhradně suché dřevo, nejlépe bukové. Dřevo by mělo být venku na vzduchu a dešti, a následně důkladně vyschnuté i dva roky. Méně vhodné je dřevo z ovocných stromů, které dává masu kyselou nebo štiplavou příchuť. Také jehličnany jsou nevhodné z důvodu vysokého obsahu pryskyřice. Jen na závěr uzení lze kvůli vůni přidat pár polének jalovcového dřeva.
Celé uzení musí probíhat pomalu. Přikládá se po několika polínkách, nesmí oheň hořet plamenem, ale jenom kouřit.