Jak uchovat ovoce?

By: Apple and Pear Australia Ltd

Ovoce je zdravý a velmi důležitý prvek našeho stravování. Bohužel jde o potravinu, která poněkud brzy podléhá zkáze. Ačkoliv se mnozí rozhodnou pro pěstování ovoce doma, tak mají strach, že najednou budou mít velkou hromadu ovoce, která se bude postupně kazit.

Rychlé spotřebování ovoce?

Když je ovoce mnoho a nevíte co s ním, tak první věc, která vás napadne, jsou buchty, moučníky a koláče. Koláč lze upéct snad z každého ovoce a babičky je pečou pro své vnoučata, aby spotřebovali ovoce a zároveň udělali radost i těm nejmladším. Samozřejmě, že jde o dobrý nápad, ale ani koláč nevydrží věčně.

Jak uchovat ovoce dlouhodobě?

Většina lidí přemýšlí co udělat s ovocem, aby vydrželo co nejdéle. Problém je vyřešen – zavařujte kompoty, dělejte likéry, sirupy či marmelády. Někteří sice kritizují, že tepelná úprava odstraní některé vitamíny, což je pravdou, ale na druhou stranu mnoho vitamínů zde zůstane a ty můžete jíst kdykoliv.

Mošt

Zbavíte se přebytečného ovoce a zároveň uděláte osvěžující nápoj. Ovoce posbíráte a pečlivě omyjete. Pak z něj vylisujete šťávu – lidé, kteří mají doma odšťavňovač, mohou použít tento přístroj. A vymačkanou šťávu necháte odstát, aby se usadil kal. Pak jí zředíte s vodou, vmícháte cukr a můžete plnit předem umyté láhve. Pak láhve s moštem necháte na dvacet minut při teplotě osmdesát stupňů v zavařovacím hrnci a ochutnávat můžete téměř kdykoliv. Mošt můžete udělat klasicky z jablek, ale můžete také vyzkoušet netradiční ovoce, jako je angrešt a jiné.

Marmeláda

Pokud máte doma mnoho ovoce, kterého se chcete zbavit, udělejte z něj marmeládu. Tak spotřebujete ovoce a zároveň si vykonáte službu, protože pak ušetříte za drahé marmelády v obchodech. Vezmete si ovoce a opět jej důkladně očistíte. Ovoce prolisujete a pak prudce za stálého míchání vaříte asi pět minut, poté přidáte asi čtvrtinu balíčku petolu a opět směs provaříte. Ještě horký džem dávejte do čistých skleniček a po vychladnutí je můžete uzavřít a uskladnit.

Kompot

Nejsnadnější a nespíše nejběžnější uchovávání ovoce. Stačí, když si ovoce očistíte a naskládáte je do čistých sklenic. Potom ovoce zalijete nálevem, který se skládá pouze z vody a cukru. Nálev sahá do poloviny či tří čtvrtin sklenice. Pečlivě zavíčkujete a vaříte v zavařovacím hrnci asi na dvacet pět minut při teplotě osmdesát pět stupňů.

Likér

Pro ty, co se rádi zahřívají alkoholem, je zde výroba likéru. Vezmete zralé omyté ovoce, dáte je láhve a zasypete cukrem. Někdo přidává i koření, jako je hřebíček či skořice. A vše zalijete lihem anebo koňakem. Láhev necháte na několik týdnů na teplém místě, občas s ní můžete protřepat, aby se chutě promíchaly. Potom likér zředíte a můžete ochutnávat.

Uchovávejte i vy své ovoce a nebojte se vymýšlet nové věci.

Jak si připravit kysané zelí

By: F Delventhal

Jak si připravit kysané zelí

Mít doma své vlastní kysané zelí, to bylo v minulosti samozřejmostí každé hospodyňky. Kysané zelí je ideální zásobárnou vitamínů na celou zimu. Pravidelné používání kysaného zelí při přípravě pokrmů dodá tělu spoustu potřebných látek napomáhajících imunitě organismu, která je v zimě postupně oslabovaná nedostatkem přísunu čerstvé zeleniny a čerstvého ovoce.

Příprava kysaného zelí je velmi jednoduchá

Potřebovat budete specifický kameninový soudek na zelí, s poklopem posazeným do žlábku. Do žlábku se po celou dobu, kdy v soudku zelí je, nalévá voda, která zabezpečí, aby se k zelí nedostal vzduch.

Samotné zelí buď nakoupíte v hlávkách a následně doma nakrouháte, jednodušší je nakoupit zelí rovnou nakrouhané. Na 10 kg nakrouhaného zelí bude potřeba 3-4 kilogramy nakrájené cibule. Nemusí být moc najemno. Dále pro výbornou jemně pikantní chuť je dobré přidat jemně nakrájené červené feferonky, asi 6 kusů. Klidně dávejte i se semínky. Červená barva není nutnost, pěkně to ale v zelí potom vypadá. Prosypávat se bude kmínem, bude stačit 1 sáček, a solí a několika bobkovými listy. Takto mám zelí odzkoušené a výborné. Někdo přidává například křen, hroznové listy, kůrky chleba, jablka…

Promíchání předem ve velké nádobě je lepší, můžete lépe odhadnout chuť připraveného zelí k tlačení do soudku.

Nic ale nepokazíte, když budete vrstvit zelí postupně přímo do soudku. Jednotlivé vrstvy se prosolují, prokmínují, přidá se trošku feferonek, bobkový list. A řádně se utlačí. Musí ze zelí vystupovat šťáva. Na její chuti lze odhadnout slanost. Není třeba se solí příliš přehánět, lepší je při vaření zelí dosolit.

Takto se postupuje až do zaplnění soudku. Nahoře bude zelná šťáva. Pokud je jí mnoho, odeberte a nechte ji uloženou v ledničce, během několika jí můžete zelí zalít.

Natlačené zelí je vhodné zatížit. Na prkénko položíme buď hrnek s vodou, nebo použijete perfektně umytý kámen, už jsem ale nechávala vykvasit zelí i bez zatížení. Zelí by mělo být pod hladinou.

Soudek se uzavře, do žlábku se nalije voda a uloží se na místo, kde je pokojová teplota. Nejlépe například ke kotli. V kuchyni také je možné zelí na vykvašení nechat, někomu může být ale jeho následná vůně nepříjemná. Zelí kvasí asi tři týdny. Ve vodním žlábku je slyšet občasné bublinky, jak zelí pracuje. Zelí několikrát zkontrolujte, zda je ponořené ve vodě, pokud ne, dolévá se převařená a vychladlá voda.

Degustací zjistíte, či už je zelí dostatečně kyselé, potom se zelí přemísťuje do chladných prostor, kde bude do spotřebování. Důležité je udržovat stále čistou vodu ve žlábku soudku.

Jak se stát pěstitelem

Rádi byste se stali pěstitelem kytiček, nebo zeleniny? Máte zahrádku, nebo balkon? Pak s pěstováním klidně můžete začít. A pokud nemáte ani zahrádku, ani balkon, tak určitě máte okno, za které si můžete dát kytičky.

Čím začít?

Nejjednodušší je začít kytičkami, z ovoce pak jahodami, nebo hráškem. Pěstovat začínáme na jaře. Můžeme začít pěstováním od semínek, nebo si koupit již sazeničky. Pokud se rozhodneme vypěstovat rostlinu od semínka, začít bychom měli již v únoru.

Jak na to?

By: amandia

Pokud chcete pěstovat kytičky, pak si je zasadíme přímo do květináče, zalijeme a květináč zakryjeme potravinovou folií, dokud semínka nezačnou růst. Nejlepší je zeminu spařit, to znamená dát zakrytý květináč například na topení, nebo na slunce k oknu.

Pokud semínka začnou růst, potravinovou folii odkryjeme, a provádíme pravidelnou zálivku, máme-li skleník, nebo fóliovník, přendáme květináče právě tam, protože to je místo, kde se rostlinkám bude dobře dařit. Jednou týdně přihnojíme.

Pokud si koupíte již sazeničky, pak o ně pečujeme stejným způsobem, jako již o vyrostlá semínka. Nejlepší způsob jak rostlinky popohnat v růstu je skleník, nebo foliovník. Dá se pořídit i v obchodem Obi, nebo Baumax za cenu okolo 500 Kč, záleží na velikosti.

Když začne být venku příjemně a budete vědět, že již nepřijdou mrazy, přesadíme sazeničky do záhonu. Jahody můžete pěstovat i v květináčích. Nejjednodušší je na pěstování hrášek, který se nechá vyklíčit v nádobě s vodou a vatou a po té se přendá do hlíny.

Jak pěstovat rajčata

Je tu opět předjaří. Doba, kdy zahrádkáři ožívají a těší se s každým prodlužujícím se dnem, že znovu přichází doba veselejší i psychicky zdravější. Už nyní mnozí vysévají semena různých druhů zeleniny a očima pak rostlinky ze země přímo potahují.

By: Jiri Brozovsky

Pro vlastní výsadbu rajčat budete potřebovat misku a substrát k výsevu. Semena si den před výsevem namočte do roztoku namíchaného s vodou, který způsobí spolehlivé vyklíčení semen. V prodejně vám rádi poradí, co je k máčení semen nejlépe vhodné.

Před výsevem samotným semínka na papírovém ubrousku vysušte a potom je rozsypte do připravené misky se substrátem. Lehce dílo pokropte a také následující dny dbejte, aby hlína byla vlhká. Nikoli mokrá.

Po asi deseti dnech vyrostou krásné silné rostlinky rajčat, které musíte přepikýrovat. Znamená to, že je kolíkem lehce podeberete i s hlínou a celý kořenový bal i se substrátem vložíte do samostatných kelímků, například předem připravených jogurtových kelímků s novým substrátem. Takto budou rostlinky dále růst doma za oknem, anebo v teple skleníku do doby, než je po zmrzlých mužích vysadíte na záhon.

Na záhon vysazujte jedince až za teplých dnů, kdy jim z vnitřního klimatu nehrozí venkovní zima. V záhonu vyhloubíte podélné jamky tak, abyste do nich mohli sazenice rajčat „položit“.

Znamená to, že sazenice nesázíte kolmo vzhůru vrcholovými listy, ale tak, že sazenice šikmo v zemi leží vrcholovými listy k jihu. 10-15 cm rostlinky přihrnete hlínou a vrchol zůstane venku. Takto vysazená rajčata zalijete. Během několika dnů se vyčnívající části rostlin zvednou vzhůru, a mnohem lépe a silněji rostou. Z přihrnuté části rostlin se vytvoří bohatý kořen, který zajišťuje po celé vegetační období rostlinám a pak i plodům bohatý přísun vody i živin.

V průběhu růstu rajčata vyvazujete ke kolíkům. Je dobré použít kolíky raději vyšší, protože jak rostliny rostou do výšky, postupně je musíte také výše přivázat. V opačném případě tíha plodů rostliny ohýbá k zemi, nebo přímo láme.

Ve většině případů pěstitelé rajčata postřikují proti plísním. Lze ale dopěstovat si mnoho této výborné zeleniny bez chemie. Raději méně úrody, ale zdravé. Chemickou si koupíte v kdekterém obchodě.

Jak pěstovat rakytník

Rakytník patří mezi zázračné keře, který velmi pozitivně působí na lidské zdraví a dobrou lidskou kondici. Rakytník celkově vylepšuje stav lidského organismu. Je výborným antioxidantem a zároveň má i vysoký obsah vitamínu C. Plody rakytníku obsahují organické kyseliny, pektiny, vzácné silice a éterické oleje.

Rakytník se řadí mezi okrasné keře, které patří do skupiny dřevin. Většinou bývá vysazován na neúrodných půdách, které jsou zdevastované. Rakytník a jeho vysazování se také využívá pro zpevnění břehů. Rakytník využívá i kosmetický průmysl. V posledních letech se rakytník ovšem pěstuje především jako netradiční druh ovoce.

By: Alois Staudacher

Rakytník pochází z Ruska. Ovšem dnes je již rozšířen po celé Evropě a Asii. Jedná se o větrosnubný opadavý keř. Výška rakytníku se pohybuje okolo 6 metrů a keř má trny. Rakytník je jednopohlavní keř s bílými květy. Zvlášť tak existují samičí a samčí rostliny. Přenos pylu je děje prostřednictvím větru.

Jak pěstovat rakytník? Pěstování rakytníku není složité a zvládne ho pěstovat i úplný začátečník. Výhodou pěstování rakytníku je i fakt, že je odolný proti dešti, větru a mrazu. Rostlinky rakytníku si můžeme koupit v zahradnictví.

Jak pěstovat rakytník – základní znalosti

Aby nám rakytník dobře rostl, vysadíme ho na velmi slunné stanoviště. Slunce rakytník nezbytně potřebuje ke svému růstu. Půdu pro pěstování rakytníku volíme neutrální, případně zásaditou. V žádném případě rakytník nevysazujte do písčité či kamenité půdy. V této půdě rakytník uhyne.

Pro plození plodů bychom měli vysadit dva keře rakytníku. Musíme si pořídit samčí a samičí keř rakytníku. Takto nám bude díky větru docházet k přenosu pylu mezi jednotlivými pohlavími rakytníku. Vzdálenost při výsadbě by měla být kolem 3 metrů. V případě, že rakytník vysazuje do svahu, vzdálenost výsadby bude 2 metry.

Vysazovat musíme dva roky staré sazenice. Sazenice rakytníku vysazujeme i s balem, aby se lépe v půdě uchytili. Po výsadbě rakytník zalijeme. Rodit plody začne rakytník kolem třetího až čtvrtého roku od výsadby. Výhodou při vysazení i pěstování rakytníku je, že tato dřevina netrpí nemocemi ani škůdci.

Pokud nám po výsadbě rakytník urodí plody, můžeme je spotřebovat. Plody sbíráme od druhé poloviny srpna do první poloviny září. Sběr rakytníkových plodů je časově náročný. V čerstvém posbíraném stavu rakytník konzumujeme s medem. Zalití rakytníkových plodů medem, zabraňuje kvašení. Užívat tak můžete takto připravený rakytník, jako prevenci proti různým nemocem.

Jak si vypěstovat vlastní přísadu

Zima není ještě ani v polovině, přesto už je tu doba, kdy si můžete připravit vše pro vypěstování vlastní přísady rajčat nebo papriky. Jakmile přijde teplé jaro, nebudete muset obcházet tržiště a hledat, ale hlavně, spoustu odrůd na trhu ani nenajdete. Proto je výborné si podle vlastního výběru odrůdy připravit k výsadbě sami.

Budete potřebovat výsadbové truhlíky, zeminu k předpěstování přísady a tekutý prostředek pro lepší klíčení. Poradí vám v prodejnách. Ulehčíte tak semenům klíčení, ale hlavně mají potom mladé rostlinky krásný kořenový systém. V prodejnách se semeny si vyberete vše, co potřebujete a můžete začít.

sazeniceNa noc si dáte navlhčit semínka v roztoku hnojiva s vodou. Druhý den semínka vysušíte papírovým ubrouskem a vysejete do připraveného truhlíku s hlínou. Malou kropicí konvičkou pomalu prolijete celý substrát, aby byl vlhký v celé vrstvě. Uložte na místo světlé a teplé. Neznamená to ale, že na radiátor. Tam byste semena rovnou uvařili.

Během několika dnů semínka vyraší. Od zasetí dbáme o to, aby zemina byla pěkně přiměřeně provlhčena. Nesmí být přelita. Po dvou až třech týdnech jsou rostlinky natolik vzrostlé, že je můžete pikýrovat. Pomůžete si kolíkem a rostlinky po jedné vytahujete tak, abyste neporušili krásně vyvinutý kořen. Po jedné přesazujete do připravených kelímků. Lehce pokropíte a dále také budete lehce zalévat roztokem hnojiva s vodou. Poměr ředění najdete na obalu hnojiva.

Takovýmto způsobem si můžete připravit sazenice i salátu či okurek. Po zmrzlých mužích budete mít připravenu zdravou, silnou přísadu.